Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Kostel sv.Martina na Hůrce

Obec Beňovy, dříve nazývaná Beňovice, byla slovanskou vsí, jednou z nejstarších na Klatovsku, dávno v době před založením města Klatovy. Za doby panování krále Přemysla Otakara II., zakladatele města, byla vymaněna z panství kláštera Svatojiřského a jako šosovní obec předána Klatovům se všemi pozemky a ještě s obcí Novákovice a Hůrky (dávno zaniklou a nacházející se poblíž obce Lomec).

Již tehdy byly Beňovy farní obcí a měly svou vlastní faru a farní kostelík zasvěcený sv.Martinu, postavený někdy počátkem 13.století na západní straně kopce Hůrky, na úpatí jeho zalesněné části.S ohledem na dobu jeho postavení se dá dovodit,že byl postaven asi s gotickými stavebními prvky jako hradbou a příkopem ohrazený kostelík.Dle plánku,který si můžete prohlédnout v muzeu, je patrné,že stál mimo kamenné zdi nynější ohrazeného hřbitova severním směrem,kde byla později za zdí postavena márnice.Zbytky zdi kostela a náznaky ohrazení valu byly patrny,dle pamětníků a zápisů v knihách ještě na začátku 20.století.O původní podobě kostelíka však není žádných zpráv. Z původní stavby se zachovala jen část zdiva z chórku na východě s 2,5 metru hlubokým sklepem, jenž byl asi hrobkou duchovních správců zde pohřbívaných.Ze zbytků zdiva bylo možno poznat, že kostelík byla prostinká stavba skrovných rozměrů, skládající se ze čtverhraného chórku 6,25x5 metrů a lodi 5x11 metrů. Soudě podle malé tloušťky zdiva (0,8 metru) se dá dovodit,že síň lodi i chórek byly bez klenby a opatřeny jen trámovým stropem a krov byl pokryt šindelovou krytinou.

Duchovní správu kostelíka v prvém období nepochybně prováděli faráři z fary obce Beňovy.Neví se kdy a za jakých okolností se v 15.století dostal kostelík do majetku zemanů z tvrze v Bezděkově. Skutečností však je, že při převodech jejich majetku docházelo současně k převodům vlastnictví i kostelíka.Až v roce 1599 přešel tento odkazem závěti,tehdy se říkalo kšaftem,na obec Klatovy, a to za určitých v kšaftu stanovených podmínek.Město v tehdejší hospodářské situaci nemělo peněžní prostředky na duchovní správu kostelíka a občas tam chodili jen klatovští faráři k sloužení mší za zemřelé občany z Beňov a okolních obcí.Jediným člověkem,který se o kostelík staral,byl poustevník,žijící v domku nedaleko kostelíka, který žil z milodarů poskytovaných pravidelně některými bohabojnými občany z Klatov.Zpráva o smrti 88letého postevníka se zachovala z roku 1732 v klatovské matrice.Další poustevník je připomínám rovněž v roce 1782.

Je přirozené,že kostelík neopravován a neudržován zubem času zchátral natolik, že nemohl být nadále využíván k církevním účelům.Za této situace městská správa rozhodla postavit vedle ruiny starého kostelíka,kostelík nový.

Stavba započala v roce 1734, ale dostavění ,se v důsledku neutěšené hospodářské situace protáhla až do roku 1748.Nový kostelík, později zasvěcený rovněž sv.Martinu, byl již mnohem větší a byl postaven v jednoduchém barokním slohu,jak ve vnější formě,tak vnitřním vybavením.Oltář pochází z roku 1741 z dílny klatovského řezbáře Josefa Fliegla a obraz hlavního oltáře zhotovil v roce 1748 Ignác Raab.

Stavba možného původního kostelíka sloužila jako kostnice a delší přístavek využíval kostelník k uskladnění svého nářadí.Patrně tehdy také vznikla v nedalekém dolíku studna,která sloužila k potřebám hrobníka a jeho rodinym kteří bydleli v domku u kostela.

Kostelík slouží pro duchovní účely klatovské farnosti dodnes,byl od postavení několikrát opravován a je v zachovalém stavu.

Kostel sv. Martina